|
|
Společné stolování novozákonní církve perspektivou kolektivní paměti
Černoch, Petr ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Kolář, Pavel (oponent)
Petr Černoch - Společné stolování novozákonní církve perspektivou kolektivní paměti - Abstrakt Kolektivní paměť je relativně nová metoda zkoumání raného křesťanství, která byla vzata z humanitního oboru zvláště sociologie. Tato diplomová práce si ji vybrala jako svoji metodu zkoumání fenoménu společného stolování a to speciálně v projevu rituálu eucharistie v 1. století našeho letopočtu. První kapitole hned po úvodu tato práce krátce pojednala o vývoji studie paměti od kolektivní paměti Mauricia Halwbachse s jejími sociálními kořeny. Ten ovlivnil současné paměťové studie skrze Jana Assmanna, který rozvinul jeho kolektivní paměť o kulturní a popsat její navázání na novozákonní bádání. Svým vymezením Kulturní paměti ukázal silné vazby v náboženství mezi identitou, mýtem a rituálem. Práce se pokusila vymezit pojmy mýtus a rituál s kterými operuje V další kapitole se zabývá jazykovým a literárním světem knih, kde se nachází slova ustanovení rituálu eucharistie, rozebírá jejich strukturu a odkazy na jídlo či společné stolování. Práce se pokusila ukázat pohled kolektivní paměti a tak osvětlit některé místa tradování a vzniku rituálu eucharistie. Na konci kapitoly se věnuje rozboru tradic podle Joachima Jeremiase a snaží se zjistit, jak se tradované verze petrifikovaly. V další kapitole se krátce věnuje...
|
|
|
Metoda vizuální antropologie v dokumentárních filmech Eduarda Coutinha
Trsková, Klára ; Čeněk, David (vedoucí práce) ; Bláhová, Jindřiška (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl přiblížit metodu vizuální antropologie a aplikovat ji na konkrétní díla. V první části je stručně představen brazilský dokumentarista Eduardo Coutinho (1933-2014) a jeho tvorba, druhá část práce se věnuje vývoji metody vizuální antropologie a jejímu současnému stavu. Ustanovuje zkoumané kategorie těla, orality a náboženství, které dále slouží jako nástroje při analýze filmů. Ve třetí části je metoda aplikována na čtyři vybrané snímky z různých tvůrčích období Eduarda Coutinha: Cabra marcado para morrer (1964-1984), Boca de lixo (1992), Edifício Master (2002) a Peões (2004).
|
|
|
Historie a mýtus v románu Náměsíčná země mosambického spisovatele Mii Couta
Trsková, Klára ; Dufková, Vlasta (vedoucí práce) ; Grauová, Šárka (oponent)
Práce se snaží zjistit, jak se kategorie historie a mýtu promítají do románu Náměsíčná země (1992) a jaký význam má prozaická tvorba Mii Couta pro obnovení mosambické kultury v období po skončení občanské války. Na základě relevantních fakt z historie Mosambiku se zaměřením především na úsek mosambických moderních dějin druhé poloviny dvacátého století, do kterého je děj románu zasazen, a vymezení pojmů mýtus, mytický čas, animismus, náboženský fetišismus a kult předků pak analyzuje odraz těchto pojmů v díle.
|
|
|
Psaný hlas: Whitmanovy Listy trávy (1855) a Millerův Obratník Raka
Skovajsa, Ondřej ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent) ; Pokorný, Martin (oponent)
Předkládaná disertační práce Psaný hlas zkoumá, jakým způsobem Walt Whitman a Henry Miller knihami, uzavřenými textovými produkty kultury modernity, burcují k vnímavějšímu a odvážnějšímu životu, jsou-li čtenáři ochotni opustit hermeneutiku podezření a přistoupit k Leaves of Grass (1855) a Tropic of Cancer (1934) s hermeneutikou hladu. Práce vychází z jazykového, antropologického a teologického aspektu orální teorie (M. Jousse, M. Parry, A. Lord, W. Ong, E. Havelock, J. Assmann, D. Abram, C. Geertz, T. Pettitt, J. Nohrnberg, D. Sölle) a zkoumá a srovnává paratexty, styl a genezi obou skladeb, následně obě velká JÁ, jejich étos a příběh. Základní teze je tato: Obě skladby napadají nostalgii, posterioritu a uzavřenost literatury, rehabilitují tělesnost a přibližují se kinetismu a futuralitě Bible. Oba autoři toho dosahují především "nepovinným" užitím prostředků orální mnemotechniky, zejména paralelismu či bilateralismu, dále užitím obscénnosti, přítomného času a přijetím role Krista pro svá textová JÁ. Čtenář má hermeneuticky křísit "mrtvá" vytištěná slova v maso/tělo a čin. Práce následně pojednává o dalším vývoji autorských teopoetik: oralita pozdějších textů je již výrazně stylizovanější, z divých bardů se postupně stávají literáti. V závěru si práce klade otázky nad vitalizující, futurální...
|
|
|
Cizí slova ve španělštině: analýza žurnalistických textů
KŘENKOVÁ, Anna
Kvalifikační práce se zaměřuje na oblast španělského lexika. Cílem práce je analýza žurnalistických textů z vybraného španělského periodika, a to konkrétně z oblasti moderních komunikačních a informačních technologií se zaměřením na výskyt cizích výrazů ve španělském jazyce. Nejprve budou pomocí sekundární literatury vymezeny a objasněny pojmy týkající se daného tématu a poté stanoven postup následujícího výzkumu, v němž půjde o kvalitativní analýzu vzorku o velikosti předem stanoveného rozsahu. V praktické části práce budou získaná data roztříděna a doplněna komentářem.
|
|
|
Dialog Protagoras jako Platónova obhajoba Sókrata
Hobza, Pavel
Dialog Prótagoras je inscenován jako konfrontace dvou typů moudrosti, které mají zcela odlišná kritéria: Kritérium Prótagorovi moudrosti zakládající se na techné je lidské, zatímco u Sókrata, který byl delfskou věštírnou označen za nejmoudřejšího z Řeků, se jedná o božské kritérium. Autor dialogu chtěl konfrontací těchto dvou typů moudrosti ospravedlnit Sókrata před athénským publikem.
|
host ::
RSS.